ESG jako trend nebo byznysový standard?

Tento text nemá ambici přesvědčovat ani idealizovat. Jeho cílem je zasadit ESG do reality dnešního podnikání: vysvětlit, co tento pojem znamená, odkud se vzal, jak se liší od obecného pojmu udržitelnost a proč se z něj stal globální standard napříč Evropou, USA, Čínou i dalšími částmi světa.

Zkratka ESG označuje tři oblasti, které zásadně ovlivňují dlouhodobou stabilitu a hodnotu firmy:

Environmental, Social a Governance. Jde o rámec, jak systematicky řídit rizika, dopady a příležitosti spojené s podnikáním.

Environmentální oblast (E) se týká životního prostředí – zejména změny klimatu a emisí skleníkových plynů, spotřeby energií a vody, nakládání s odpady, oběhového hospodářství, biodiverzity a využívání přírodních zdrojů.

Sociální oblast (S) se zaměřuje na lidi – zaměstnance, dodavatele, zákazníky i širší komunitu. Patří sem pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, lidská práva v dodavatelském řetězci, rovné zacházení, odměňování, diverzita i vztahy se zákazníky a místními komunitami.

Governance (G) popisuje způsob řízení společnosti. Sleduje strukturu vedení, roli představenstva a dozorčích orgánů, etiku podnikání, compliance, řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy a transparentnost rozhodování.

Pojmy ESG a udržitelnost se často zaměňují, přesto nejsou totožné.

Udržitelnost je širší, hodnotový a strategický koncept. Odpovídá na otázku, zda může firma dlouhodobě fungovat v rámci planetárních, společenských a ekonomických limitů. Týká se směřování firmy, její role ve společnosti a schopnosti obstát i v měnících se podmínkách.

ESG je naproti tomu nástroj. Překládá udržitelnost do konkrétních procesů, dat a ukazatelů, které lze řídit, vyhodnocovat a porovnávat. Zjednodušeně řečeno: udržitelnost odpovídá na otázku proč, ESG na otázku jak.

Právě tato praktičnost vysvětluje, proč se ESG stalo jazykem bank, investorů a finančních trhů.

Z této potřeby vznikla na konci 90. let ve Spojených státech iniciativa Global Reporting Initiative (GRI). Jejím cílem nebylo hodnotit firmy morálně, ale vytvořit strukturovaný a mezinárodně srovnatelný rámec pro zveřejňování environmentálních, sociálních a ekonomických informací relevantních pro kapitálové trhy.

GRI se postupně staly globálním referenčním bodem. Na jejich základech pak vznikaly další rámce a regulace včetně těch evropských. Současné standardy ESRS proto nejsou izolovaným „evropským experimentem“, ale pokračováním více než dvacetiletého vývoje taženého především potřebami investorů a finančních institucí.

Zásadním milníkem se stala zpráva Who Cares Wins, publikovaná v roce 2004 z iniciativy OSN ve spolupráci s globálními bankami a investory.

Její hlavní sdělení bylo prosté, ale převratné: integrace environmentálních, sociálních a governance faktorů do rozhodování investorů o investicích vede k lepším investičním rozhodnutím. Nešlo o filantropii ani aktivismus, ale o výkonnost, stabilitu a dlouhodobou hodnotu.

Na tuto myšlenku navázaly v roce 2006 Principles for Responsible Investment (PRI), které postupně přijaly tisíce institucionálních investorů po celém světě. Tradiční finanční analýza přestala stačit. Klimatická rizika, sociální konflikty, selhání řízení firem či korupční kauzy se začaly stále častěji promítat do hospodářských výsledků. 

 

Jak jsme si vysvětlili výše, myšlenka i první reportingový standard přišel ze Spojených států, kde má odpovědné investování dlouhou tradici a ESG kritéria jsou běžnou součástí rozhodování na finančních trzích. Reporting v USA je postaven na různorodé legislativě a dobrovolných standardech.

Dynamický vývoj zažila i Čína. V únoru 2024 zavedly tři čínské burzy pro firmy v klíčových indexech povinnost zveřejňovat ESG data, která vstoupí v platnost již v roce 2026. Ministerstvo financí navíc finalizovalo pokyny, které požadují také analýzu tzv. dvojí materiality, čímž Čína v přísnosti překonává americké standardy a směřuje k plně funkčnímu národnímu systému reportingu do roku 2030.

Zajímavé příklady přicházejí i z Latinské Ameriky. Uruguay dlouhodobě staví svou ekonomiku na obnovitelných zdrojích energie a patří mezi průkopníky udržitelného státního financování. 98 % její elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Dříve byla závislá na dovozu drahé ropy, což ji ekonomicky drtilo. Radikální přechod na zelenou energii jí zajistil stabilitu a nezávislost. Díky tomu si Uruguay mohla v roce 2022 dovolit vydat unikátní dluhopis vázaný na udržitelnost v hodnotě 1,5 miliardy dolarů.  

Interface je americká výrobní společnost zaměřená na produkci komerčních podlahových krytin, zejména kobercových čtverců. Jde o tradiční průmyslovou výrobu s významnou materiálovou a energetickou stopou. Právě proto byl krok jejího zakladatele Raye Andersona v 90. letech tak zásadní: firma si jako jedna z prvních v oboru otevřeně přiznala environmentální dopady svého podnikání a začala je systematicky řídit. Interface si stanovila dlouhodobé cíle v oblasti dekarbonizace, cirkularity a inovací materiálů a postupně proměnila celý svůj výrobní model.  

ESG zde nevzniklo jako reakce na regulaci, ale jako nástroj řízení rizik a nákladů v materiálově náročném byznysu.

Patagonia je výrobce outdoorového a sportovního oblečení a vybavení, tedy typický příklad spotřebního zboží prodávaného koncovým zákazníkům po celém světě. Její produkty vznikají v globálních dodavatelských řetězcích, které jsou vystaveny rizikům porušování pracovních práv i environmentálním dopadům. Patagonia dlouhodobě staví svou strategii na transparentnosti, otevřeném přiznání dopadů výroby a důsledné práci s dodavateli. 

ESG zde slouží nejen jako ochrana reputace značky, ale jako způsob, jak udržet důvěru zákazníků a stabilitu dodavatelského řetězce v dlouhodobém horizontu.

Ørsted je dánská energetická společnost, která ještě před patnácti lety patřila mezi významné producenty energie z fosilních paliv. Dnes je jedním z největších světových provozovatelů offshore větrných elektráren a klíčovým hráčem v oblasti obnovitelné energie. Transformace Ørstedu nebyla marketingovým rozhodnutím, ale strategickou reakcí na regulatorní, technologická a investiční rizika spojená s fosilní energetikou. 

ESG se zde stalo základem změny celého business modelu a dlouhodobé tvorby hodnoty.

Společným rysem těchto tří příkladů není obor ani velikost, ale schopnost pojmenovat klíčová rizika svého podnikání, převést je do měřitelných dat a systematicky je řídit.

Pro většinu malých a středních firem dnes ESG nepředstavuje otázku hodnot nebo image, ale otázku obchodní kontinuity. 
Zda projdou dodavatelským auditem. Zda dostanou úvěr za přijatelných podmínek. Zda obstojí v hodnocení, které jejich velcí odběratelé používají jako filtr ještě předtím, než vůbec otevřou cenovou nabídku.

Skutečná pointa ESG proto neleží v legislativní povinnosti. Leží v tom, zda má vedení firmy přehled o vlastních slabých místech dříve, než je pojmenuje někdo zvenčí. Tím může být klíčový zákazník, banka nebo hůře konkurent.

Vision, mission and history. Online. GRI. Dostupné z: https://www.globalreporting.org/about-gri/vision-mission-and-history/. [cit. 2025-12-29].

A brief history of ESG: From pioneer to mainstream. Online. Corporate Governance Institute. Dostupné z: https://www.thecorporategovernanceinstitute.com/insights/guides/a-brief-history-of-esg-from-pioneer-to-mainstream/?srsltid=AfmBOop-pPckzsVBsbGwtJdT4jFXpQ__Tmc7TogPAuPBYQEclNFMJDNl. [cit. 2025-12-29].

China embarks on a journey of ESG disclosure: 2024 progress and focus for 2025. Online. Dostupné z: https://www.unepfi.org/industries/banking/china-embarks-on-a-journey-of-esg-disclosure/. [cit. 2025-12-29].

Uruguay issues the first bond aligned to climate change indicators for 1.5 billion dollars. Online. Dostupné z: https://www.undp.org/latin-america/press-releases/uruguay-issues-first-bond-aligned-climate-change-indicators-15-billion-dollars. [cit. 2025-12-29].

Interface Inc.: Mission Zero & Climate Take Back – Impact Reports, 1994–2023.

Patagonia Inc.: Patagonia Purpose Trust & Environmental and Social Responsibility Reports, 2022–2025.

Ørsted A/S: Annual Report & Green Finance Impact Report, 2024