Ve firmách se často o vysokých zásobách mluví jako o „problému skladu“. Realita však je ale výrazně komplexnější.
Výše zásob totiž nevzniká ve skladu. Ve skladu vidíme pouze důsledek jiného konání/rozhodnutí, které děláme napříč nákupem, plánováním, obchodem i logistikou.
Osobně vidím několik opakujících se situací, kdy právě nákup zásadně ovlivňuje množství kapitálu uvázaného na skladě.
1) MOQ a tlak na cenu
Dodavatel nabídne lepší cenu při odběru většího množství. Na první pohled se může zdát, že se jedná o dobrý obchod, ale nižší nákupní cena často znamená:
- Vyšší skladové zásoby
- Delší dobu obrátky
- Vyšší riziko zastarání
- Vyšší náklady na manipulaci a skladování
- Blokovaný cash flow
Pokud se sleduje pouze úspora na nákupní ceně, může firma ve výsledku prodělat na celkových nákladech, které často nejsou na první pohled vidět a firmu „požírají/zraňují/oslabují“ z míst ze kterých není tolik vidět.
2) Dlouhé dodací lhůty = vyšší bezpečnostní zásoba
Každý nákupčí zřejmě velmi důvěrně zná situaci, kdy je potřeba zajistit dostupnost materiálu „pro jistotu“. Čím delší a méně stabilní lead time od dodavatele máme, tím větší zásobu musíme držet.
Nákupní oddělení / nákupčí, tak přímo ovlivňuje:
- Výši safety stocku
- Predikovatelnost supply chainu
- Potřebu skladové kapacity
Stabilní dodavatel s kratší a spolehlivou dodací lhůtu má často pro firmu vyšší hodnotu než dodavatel s nejnižší cenou. Typickým příkladem jsou dnes dodavatelé z východu. Současná geopolitická situace na Blízkém východě významně ovlivňuje cenu dopravy i samotné dodací lhůty. Ty jsou méně predikovatelné, prodlužují se a výrazně snižují spolehlivost dodavatelského řetězce. Firmy jsou pak nuceny držet vyšší safety stock, vázat více kapitálu ve skladu a počítat s větší mírou nejistoty. Ve výsledku tak může být levnější dodavatel paradoxně výrazně dražší z pohledu celkových nákladů.
Jak nákup ovlivňuje výši zásob - proč to není jen problém skladu
3) Nákup bez návaznosti na forecast
Další častý problém je oddělené fungování nákupu a plánování
Pokud nákup objednává bez kvalitního forecastu nebo bez SOP procesu, vznikají:
- Přebytky
- Neotáčkové zásoby
- Urgentní doprodeje
- Odpisy
Sklad pak pouze řeší důsledky
4) KPI, která si protiřečí
Když má nákup KPI na nejnižší cenu a logistika KPI na snížení zásob, vzniká přirozený konflikt. Supply chain ale nemůže fungovat v silech.
Firmy, které mají dobře/skvěle nastavené procesy, sledují:
- total cost of ownership
- obrátku zásob
- dostupnost zboží
- cash flow
- úroveň servisu klientům
Teprve kombinace těchto hlavních a dalších metrik vede ke zdravému řízení zásob
Zásoby jsou v konečném důsledku výsledkem rozhodnutí celé firmy - sklad není příčina vysokých zásob – je jejich zrcadlem.
O skutečné výši zásob rozhoduje:
O skutečné výši zásob rozhoduje:
- strategie nákupu
- kvalita forecastu
- práce s daty
- nastavení plánování
- obchodní strategie
- ochota jednotlivých oddělení spolupracovat
Proto by diskuse o zásobách nikdy neměla být jen debatou v rámci dílčích oddělení nebo jen o skladové ploše. Je to především debata společná o tom, jak dobře máme propojený celý supply chain.
