Operations
Kdy se firmě opravdu vyplatí přejít na kapalné plyny?
Nepropásněte nejnovější články
Přihlašte se k našemu newsletteru a nikdy neprošvihnete informace o aktuálních tématech a trendech, které můžou ovlivnit fungování vaší firmy.
Přechod z lahví nebo svazků na kapalné plyny patří mezi rozhodnutí, která mohou zásadně snížit náklady — ale pouze za předpokladu, že jsou správně spočítaná a realisticky vyhodnocená. V řadě firem se o této variantě uvažuje příliš brzy, nebo naopak příliš pozdě. V obou případech je výsledkem drahá chyba.
Aby bylo možné objektivně posoudit, zda má kapalina v konkrétním provozu ekonomické opodstatnění, je nutné znát několik klíčových parametrů:
- roční spotřebu jednotlivých plynů
- kontinuitu odběru
- kompletní strukturu stávajících nákladů a plnou výši poplatků, pronájmů a dopravy.
Teprve s těmito daty lze provést seriózní porovnání.
- roční spotřebu jednotlivých plynů
- kontinuitu odběru
- kompletní strukturu stávajících nákladů a plnou výši poplatků, pronájmů a dopravy.
Teprve s těmito daty lze provést seriózní porovnání.
Běžně se uvádí, že přechod na kapalinu začíná být ekonomicky zajímavý přibližně od 20 tun roční spotřeby. Toto číslo však slouží spíše jako orientační vodítko než jako pevné pravidlo. V praxi rozhoduje celkové TCO (Total Cost of Ownership) — tedy nejen cena plynu, ale všechny související náklady a reálné ztráty.
Plyn vs. kapalina: rozdíly v nákladech a reálné spotřebě
U lahví a svazků počítáme s tím, že při poklesu tlaku nelze odebrat 100 % plynu. Obvyklé ztráty se pohybují kolem 5 %. Po jejich zohlednění převádíme spotřebu v m³ na kilogramy, aby byla srovnatelná s kapalnou formou. Teprve poté má smysl pracovat s cenami.
V praxi se však často setkáváme s tím, že firmy srovnávají pouze „cenu za plyn“. Takový přístup vždy vede k chybnému závěru. Rozhodující je kompletní cena služby, tedy plyn + doprava + pronájmy + manipulační poplatky + další položky. Tato výsledná cena za m³ následně tvoří základ pro korektní přepočet na kapalinu.
Kdy se firmě opravdu vyplatí přejít na kapalné plyny?
Modelový příklad dusíku
- Roční spotřeba (po odečtení 5% ztráty): 21 000 m³ N₂
- Celkové náklady: 1 265 000 Kč
- Cena za m³: 65 Kč/m³
- Převod na kapalinu: 24 892 kg, tj. 50,80 Kč/kg
V tuto chvíli jde o čistou spotřebu, která však nezohledňuje specifické ztráty spojené s kapalnou formou. Kapalná forma totiž znamená, že musíte počítat odpar a ztráty při plnění.
1) Statický odpar
Každý kryogenní zásobník má uváděný denní odpar, který se běžně pohybuje mezi 0,3–0,5 % denně. Vysoká kontinuita spotřeby odpar výrazně snižuje; naopak jednosměnný provoz s víkendy bez odběru může ztráty zásadně zvýšit.
2) Ztráty při plnění zásobníku
Dodavatel účtuje množství, které projde váhou na cisterně — ne množství, které reálně zůstane ve vašem zásobníku. Při plnění vzniká mlha a část kapaliny se odpaří okamžitě. Reálně jde o 1–3 % ztrát.
Proto je u provozů bez historických dat racionální pracovat se souhrnnou ztrátou 10–15 %.
Pokračování modelového příkladu..
Po navýšení spotřeby o 15 % získáme 28 626 kg kapalného dusíku. Výsledná cena se upraví na 44,20 Kč/kg.
To však stále není kompletní obrázek. Do TCO musíme zahrnout další položky.
Náklady, které nesmí v TCO chybět
1. Pronájem a manipulace se zásobníkem
Zahrnuje montáž, servisní poplatky a zejména demontáž při změně dodavatele, která se běžně pohybuje mezi 100–200 tis. Kč. Pokud je zásobník ve vašem vlastnictví, tato položka odpadá.
2. Stavební připravenost
Betonové základy, elektroinstalace, oplocení a bezpečnostní prvky. Běžné rozmezí je 50–150 tis. Kč.
3. Rozvody plynů
Pokud nejsou hotové, je potřeba počítat s částkou přibližně 2 000 Kč/metr/1 druh plynu. Sto metrů rozvodu dusíku tak představuje zhruba 200 tis. Kč.
Přechod na kapaliny se tedy vyplatí, pokud
- provedete kompletní TCO analýzu,
- zohledníte reálné provozní ztráty kapaliny,
- máte k dispozici konkrétní cenové nabídky více dodavatelů,
- správně vyhodnotíte smluvní podmínky a míru vázanosti.
Úspora musí být významná. Pokud se pohybujete jen v jednotkách procent, neřešte to. Osobně chci vidět úsporu minimálně 50%.
Přechod na kapalné plyny je okamžikem, kdy je trh často nejvíce otevřený a odběratel má možnost získat skutečně výhodné podmínky. Současně však existují situace, kdy někteří dodavatelé na trhu postupují koordinovaně, což může mít vliv na cenotvorbu.
Proto je na místě klíčová otázka.
Lze získat skutečně tržní ceny, pokud existuje riziko, že mezi sebou mohou být někteří dodavatelé dohodnuti?
Řešení existuje - vyžaduje hlubokou komoditní znalost, správně nastavené poptávkové řízení, vhodně zvolený srovnávací rámec, kontrolu parametrů, které dodavatelé obvykle nezdůrazňují, a práci s daty, které otevírají reálný pohled na cenu i trh.
Tímto tématem se budeme zabývat v některém z dalších článků.
Mohlo by vás také zajímat
OperationsEnergie
Jak optimalizovat distribuční sazbu u firemního maloodběru elektřiny?
Když firma řeší elektřinu, většina pozornosti směřuje k ceně za MWh. Tedy k tomu, za kolik nakupuje samotnou silovou elektřinu. Jenže u firemního maloodběru ...
Simona Kroutilová
7. července 2026•3 minuty čtení
OperationsEnergie
Fixace vs. spotové ceny energií – jak se rozhodovat?
Nákup energií už dávno není jen každoroční formalita. Energetický trh je dynamičtější, ceny se mění rychleji a firmy častěji řeší otázku, jestli elektřinu ne...
Simona Kroutilová
7. července 2026•3 minuty čtení
OperationsFacility & Office Management
Centralizace nákupu facility služeb - od rozhodnutí po převzetí služeb
Toto téma je velice široké a pokud má být zvládnuto, je dobré respektovat jednotlivé fáze celého příběhu centralizace. Z celé řady konkrétních zkušeností je ...
Karel Drahoňovský
7. července 2026•7 minuty čtení